Otázky a odpovědi

Proč se lidé opalují?

Sluneční světlo je absolutně nezbytné pro veškerý život na Zemi. Převážné většině z nás se opálení líbí a vyhovuje – je to módní záležitost. Tento fakt může mít pro člověka i velký psychologický význam.

Je rozdíl mezi opalováním v soláriu a opalováním na slunci?

Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéž procesy jako u přírodního slunění. UV lampy v soláriu emitují kombinaci UV-A a UV-B záření, která je svým složením spektra záření podobná tomu slunečnímu. Při opalování na slunci hrají nejdůležitější roli faktory jako denní doba opalování, roční období, nadmořská výška, výskyt mraků, imise, blízkost rovníku, odrážející okolní povrch (vodní hladina, písečná pláž, asfalt, sníh...), apod. Můžeme říci, že opalování probíhá v nekontrolovaném prostředí. Výhodou opalování v soláriu je možnost regulace tohoto procesu: zvolíme si typ solária a nastavíme si opalovací čas vhodný pro náš fototyp a momentální zdravotní stav.

Jak se správně opalovat?

Pro správné, jinak řečeno co nejbezpečnější opalování naší pokožky platí několik pravidel. Hlavní pravidlo zní: veškerá expozice UV záření, ať venku nebo v soláriu, musí být postupná a mírná. U opalování záleží na pravidelnosti a postupném zvyšování dávek ozáření tak, aby nedošlo ke spálení pokožky. Maximální pigmentace může být vytvořena postupně v průběhu 8 až 10 opalování s intervalem 48 hodin. Každý klient solária nese odpovědnost za své opalování. Povinností provozovatele je poskytnout klientovi dostatek informací, aby se mohl k této odpovědnosti rozhodnout. Chování obsluhy, čistota, perfektní stav solárií a dostatek informací jsou prvními ukazateli správně vedeného solárního studia.

Co jsou to kožní fototypy?

Kožní fototypy vznikly na základě metody k určování přirozené schopnosti pokožky produkovat melanin (pigment). Kožní fototypy jsou vrozené a nemohou být změněny vnějšími vlivy. Začínají fototypem číslo 1 (albín – keltský typ) a končí fototypem číslo 6 (afroameričan). Klasifikace je vytvořena podle náchylnosti kůže ke spálení (opálení). Nejčastějšími klienty solárií v Evropě jsou osoby s fototypem číslo 2 a 3.

Jak si určit svůj fototyp?

I. Keltský typ

  • Barva kůže: Velmi světlá, obvykle s pihami
  • Vlasy: Blonďaté až zrzavé
  • Oči: Modré
  • Náchylnost ke spálení: Spálí se velmi rychle, nikdy se neopálí

II. Evropan se světlou pletí

  • Barva kůže: Světlá, někdy s pihami
  • Vlasy: Blonďaté až hnědé
  • Oči: Modré, zelené, šedé
  • Náchylnost ke spálení: Spálí se rychle, slabě se opaluje, kůže se loupe

III. Evropan s tmavou kůží

  • Barva kůže: Světlá až světle hnědá
  • Vlasy: Hnědé až tmavě hnědé
  • Oči: Šedé až hnědé
  • Náchylnost ke spálení: Občas se spálí, opaluje se lehce

IV. Středomořský typ

  • Barva kůže: Světle hnědá až olivová
  • Vlasy: Tmavě hnědé
  • Oči: Tmavé
  • Náchylnost ke spálení: Zřídka se spálí, opaluje se rychle a lehce

Pokud se nemůžu opalovat na slunci, můžu se opalovat v soláriu?

Existují lidé se světlou barvou pokožky, kteří obecně netolerují sluneční paprsky, ale v soláriu se jim podaří dosáhnout určitého stupně opálení. Tento jev je způsoben odlišným rozložením spektra slunečních paprsků než u solária.

Je vhodné opalování v těhotenství?

Vědecké a biologické důvody, proč by se těhotné ženy neměly vystavovat UV záření nejsou. Některé studie dokonce uvádějí, že tvorba vitamínu D3 díky UV-B záření může být matce i plodu prospěšná. Některé těhotné ženy však nemusí dobře snášet teplo a vzhledem k hormonálním změnám mohou být přecitlivělé na UV záření a na pokožce se mohou objevit pigmentové skvrny. Stísněný prostor v soláriu také nemusí být zvlášť příjemný. Vzhledem k dalším rizikovým faktorům, doporučujeme slunění na sluníčku nebo v soláriu vždy konzultovat s lékařem.

Můžeme se po opalování v soláriu sprchovat nebo koupat?

Vzhledem k tomu, že opálení neboli pigmentace je jedním z důsledků složitého procesu interakce UV záření a kůže, nemusíme se obávat „umytí pigmentu“. Okamžitá přímá pigmentace vzniká během několika vteřin po zahájení ozařování a pozdní nepřímá pigmentace nastupuje po cca 48 až 72 hodinách. Jediným důvodem, proč se neumývat po pobytu v soláriu, může být použitá solární kosmetika, která obsahuje urychlovací a samoopalovací látky a jejich účinky bychom tak minimalizovali.

Musíme mít při opalování v soláriu ochranné brýle?

Ano, ochranné brýle (určené přímo pro opalování v soláriu), které jsou odlišné od běžných slunečních, by měl mít každý, kdo se v soláriu opaluje. Po každém použití brýlí je nutné jejich ošetření vhodným dezinfekčním přípravkem.

Co způsobuje bílé skvrny na pokožce?

Je několik důvodů proč vznikají nápadné bílé skvrny na těle během opalování:

Skvrny na kůži, které se neopálí, mohou být výsledkem genetické dispozice. Melanocyty (typ kožních buněk) v těchto místech nemají schopnost produkovat melanin (pigment).

Bílé skvrny se mohou objevit díky přítomnosti hub, které žijí na povrchu kůže. Samotné houby jsou neškodné, ale absorbují UV záření, které by jinak běžně procházelo pokožkou. Tyto houby se pak stávají viditelnými v podobě bílých skvrn vznikajících, jakmile se objeví opálení. To můžeme napravit užitím léků nebo topických lotionů (pouze na lékařský předpis).

Často se objevují bílé skvrny na lopatkách a nad hýžděmi, které jsou způsobeny tlakem samotného těla při ležení na tvrdém povrchu. Tlak těla ovlivňuje průtok krve přes tato místa na kůži. Krev je nositel kyslíku, který je nezbytný v procesu pigmentace, proto se tyto oblasti hůře opalují.

Nepravidelné opálení mohou způsobit i některé léky, například perorální antikoncepce.

Procházejí UV paprsky skrz pokožku a působí na vnitřní tělesné orgány?

UV záření emitované UV zdroji nemá dostatečnou energii k průniku skrz kožní vrstvy. Tak navzdory některým tvrzením nejsou vnitřní orgány UV zářením přímo ohroženy.

Jak se opálení ztrácí?

Opálení neboli pigmentace se objevuje v epidermis, vrchní vrstvě pokožky, což je nejpovrchnější a nejtenčí část kůže, která je tvořena rohovatějícími kožními buňkami, uspořádanými do vrstev. Od základní vrstvy epidermis, kde se buňky dělí, procházejí kožní buňky strukturální přeměnou přes vrstvu ostnitou a zrnitou do již zmíněné vrstvy rohovatějící, kde se postupně odlučují a zůstávají součástí kožního mazu na povrchu kůže. Celý tento proces zrání a odumírání buněk trvá přibližně 28 dnů, a to je tedy doba nutná k úplné obměně vrchní vrstvy pokožky.